Na danou kauzu jde různě se dívat,
však moje dítě je ten jistej případ.
V břiše se hemžilo ne právě málo,
na pupečník se třikrát namotalo.
Když chtělo vylízt a zamávat světu,
vracelo se vždycky na první metu.
Dechový krabičky přestaly pípat,
řílkala jsem, je to podobnej případ.
Tak honem na sál, pak maska a spim,
mám ale dítě a můžu bejt s nim.
Holky dnes chtěj taky vystudovat,
ne každej rok se zas nafukovat.
Smrti se nevyhnem, kdo by to splet,
stejně je lepší neumírat hned.
Vím, že si doktoři dnes kryjou záda,
za tuhle sekci je ale mám ráda.