Nesnáším auta, silné mašiny,
(neobdivuju ani bratry Mašíny)
a doufám, že se časem holkám
do hlavy nevrazí žádnej potkan,
krysa, co nestaví na červenou,
co sprosťák je, pohrdá ženou,
tak apeluju na spolumámy,
ať vychovají gentlemány.

:-)
džentlmen řídí motorku s vkusem,
odjíždí, dlouho se nevrací,
a potom samotou nadšen i zhnusen
za milou vrací se a volá : tu sem!
rozestel milá má, růžovou matraci
žena má úděl i muž úděl má
princezna hledá džentlmena-
-rytíře bez bázně a hany
a zdeny a manky a sáry a růt
vězte však, milé mé, že nejste samy

i pravý džentlmen má mrzký úd

Pardón, je to trochu vulgární, ale motorkář pod oknem je fakt zlo. A taky mě naštvali ti cikáni v intermezzu. Jsem totiž politicky korektní. I když chápu, že imaginaci neporučíš, viz následující říkanka:

Motorkář nechť se vyráží
někde sám, v temné garáži.
Jeden takovej jemnej kluk
nám pod okny často dělá hluk.
Pod helmou těžké lokny vlají,
doufám, že mu je ostříhají,
než nám skla z rámů vyrazí
ty motorkářské přírazy.

kéž by mu Róm tu motorku sebral:-)
pokud se cikáni podílejí tím, co dobře umí, na potírání většího zla(připomínám, že ve smyšleném příběhu), přijde mi to spíše malebné než jakkoli politicky zatížené; ke všemu si s ničím takovým nemusím lámat hlavu a výsledek "naštvanost" spokojeného čtenáře je výborný, motivující...pokud si to nevezmeš osobně.
nevezmeš, že ne?

Mě zase chyběl apel na spolutáty, máma sama muže neudělá.

Podzim má, zdá se, více faset,
netřeba hnedka naději ztrácet.
I slova na zeď házet
je lepší nežli nic –
nepotopila se Archa,
nýbrž Titanic!
Horší, než smutný klaun
je smutný kouzelník.

jak bezva by bylo stihnout to v říjnu, to si ani neumíš představit, ale jestli se mi to nepovede, začnu zase s básněmi a zbytek si dodělám doma na koleně.
Jsem vlastně v půlce vzhledem k Máji a také v prdeli vzhledem k Říjnu-jakkoli jde o parafrázi musí si ta bádeň najít vlastní smysl a téma, což se teď rodí. Taky nemám každý den volno nebo sílu.
Moc se mi líbí, jak se dvojí výslovnost Titanicu rýmuje s dvěma různými obkročnými verši.

Pokaždé přijde v září
na beton dopad tváří
Vulgární rok se směje
ale pravda krásně
ukazuje dásně
že barva struktur ještě hřeje
a struktura barev v opačném případě
donutí mě se taky smát
přes příznaky úzkosti
tělem obalené
Kde by byl svět bez komična?
Nálada je tvrdá pryčna, na kterou neustále uléháme
s útrpným vědomím,že nic nezmůžem
a tak alespoň takhle na podzim z kraje
touha vše dohnat ve mně zraje

miluji podzim
nesnáším hektiku
proč mám vždy oboje zároveň na triku?

pokušení:

vstát od stolu
a bez etanolu
vytěkat do prostoru

proč jo:

věčné starání
listo-padání
moc překládání

proč ne:

nějaká výchova
mužova opora
dvě děti od Boha

a tak furt dokola...

(kdy jen skončí ten říjen!)

moje milá el, ptáš se, kdy už zase budu psát básně dne já?
nebo jsi prostě jen strašně zaneprázdněná?
:-)